Surikaty
Klárka Opočenská - Závody v Anglii

Sára je členkou týmu synchronizovaného bruslení Ice Mouses, který má zítra
závodit na mistrovství světa v Anglii. Celý tým vstával brzy ráno kvůli tomu, aby stihly
autobus a letadlo, které odlétalo v 8:00 hod. 
 Holky měly sraz v 5:00 hod. před halou, kde
na ně čekal týmový autobus. Sáře a ještě několika dalším holkám se chtělo na malou. Tak
se šly podívat, jestli je hala otevřená, ale bylo zamčeno a Sára říkala: „Holky, já to ale
nevydržím, já se asi po...!“ Holky se tomu zasmály, ale ve skutečnosti jim do smíchu taky
moc nebylo. Nakonec se domluvily, že půjdou za keř a že vždy jedna bude hlídat, aby
ostatní nikdo neviděl
 
Poté, co Sára a ostatní holky přišly, nastoupily všechny do autobusu, který je
odvezl na letiště.V autobuse si povídaly o tom, jak by chtěly zajet jízdu, pár holek ještě i
usnulo. V tu chvíli řekla jedna holka, že se jí udělalo špatně a Sáře jí bylo líto. Bolelo jí
břicho a chtělo se jí zvracet. Trenérky jí daly nějaký prášek na bolest břicha, který naštěstí
zabral. Sára nevěděla, jestli jí bylo opravdu špatně nebo se bála nadcházejícího letu, ale
nechtěla se jí ptát, přišlo jí to blbý.
Ale to všechno byl jen začátek, ty největší starosti tým Ice Mouses ještě čekaly...
Po příchodu do haly na letišti, si holky odložily kufry na pás a čekaly, než přiletí
letadlo. Sára si povídala s Angelínou, která byla její nejlepší kamarádkou a ptala se jí: „Co
myslíš, jak dopadnou závody?“ „Já si myslím, že dopadnou dobře“, odpověděla Angelína.
„Myslíš, že někdo spadne?“ A na to už Angelína nestihla odpovědět, protože trenérky
svolaly celý tým, aby si před odletem udělaly pokřik.
 
Potom už Sára s ostatními nastoupily do letadla a trenérka se jich zeptala, jestli se
v letadle někomu nedělá špatně, ale nikdo ani muk.V letadle Angelína začala konverzaci o
klucích, ale o tom se holkám moc povídat nechtělo. Holky si nakonec říkaly vtipy a
všichny tak měly dobrou náladu. Najednou přišla letuška, jestli si nekoupí něco dobrého a
taky chtěli. Některé holky měly chuť na sladké, ale to jim trenérka nedovolila. Při klesáni
letadla holkám zaléhaly uši a Sára potichu špitla: „Au“. Angelína se jí zeptala, jestli je vše
v pořádku a ona přikývla. Přesto jí Sára poradila, ať žvýká žvýkačku, protože věděla z
poslední cesty na dovolenou s rodiči, že tohle pomáhá.
 
Potom, co vystoupily z letadla, šly si pro kufry. Čekaly dlouho, až jedna trenérka
zjistila, že kufry, ve kterých byly i brusle, místo do Anglie letěly do Francie. „No, do háje,
to je katastrofa!“ „Snad je stihnou přivézt!“ „Ach jo, to snad není možný!“ „ Co budeme
dělat?“ Ozývalo se z týmu. Trenérky se je snažily uklidnit, ale marně. Trenérky zakřičely
 
na celé letiště: „Vše bude v pohodě, nevzdáme se!“ Potom všechny odjely i bez kufrů do
hotelu.
 
Potom, co se ubytovaly, vydaly se na procházku. Jedna trenérka zůstala v hotelu,
aby situaci řešila. Když se celý tým vrátil do hotelu, trenérka jim oznámila, že kufry
přivezou zítra. Sára i všechny holky jásaly štěstím, že budou moci závodit. V noci holky
spaly tvrdě jako medvědi, aby nabraly sílu. Druhý den se holky hned po probuzení šly
podívat, jestli už kufry dorazily, ale zklamalo je, že tam ještě nebyly. Začínaly být čím dál
tím víc nervóznější, protože za pár hodin začínal závod a přípravné tréninky. Trénovaly
tedy aspoň hodinu na suchu. Když v tom najednou uslyšely volání trenérky: „Kufry jsou
tu!!!“ Holky se přestaly stresovat a všechny nadšeně vyskočily a zakřičely týmový pokřik.
Ostatní týmy se koukaly, co se děje.
 
Závod mohl konečně začít. Sára, Angelína i ostatní holky úplně zapomněly na
strach z pádu na ledě. Celou dobu se usmívaly, užívaly si, jak lidi tleskají a pískají a byla
to nejlepší jízda, co kdy zajely. Ice Mouses nevyhráli, ale byli na druhém místě a domů si
odváželi velký pohár, který se už naštěstí neztratil. Vše tak nakonec dobře dopadlo.
 
Trénink plný pádů
 
Sára a ostatní měli dnes trénink. Holky byly rády, že poslední závody dobře
 
dopadly a myslely si, že trénink se jim taky povede, ale zmýlily se.
 
Za půl hodiny holkám začínal trénink, a tak se musely sejít před halou. Sára
čekala před halou na Angelínu, ale ta nikde. Trenérka nakonec prohlásila, že dnes
Angelína nepřijde. Sára se hned zeptala, co se jí stalo, ale trenérka jí odpověděla, že neví.
V tu chvíli se Sáře chtělo jí zavolat, ale než vytočila její číslo, tak už se musela jít
převléknout a odložit telefon.
 
Poté, co vlezly na led, zeptala se Sára Terky: „Co myslíš, je Angelína v pořádku?“
„Nevím, ale doufám, že to není nic vážného“ odpověděla Terka. Sára se otřásla strachem,
ale nakonec na to zapomněla, i když pořád měla takový divný pocit.
Holky se začaly rozbruslovat a najednou Aneta spadla a Sára jela za ní a zeptala se: „Je
vše v pořádku?“ „Nevím, ale myslím, že ano“ odpověděla Aneta. Sára a ostatní se
 
postavili na začátek své jízdy a rozbalily to.V půlce jízdy spadla Terka a Sára se začala
bát, aby se někomu nic nestalo. Poté, co jí dala Sára stejnou otázku, odpověděla na to něco
jiného: „Sáro, nemůžu se zvednout. Spadla jsem na koleno, pomůžeš mi prosím?“ Sára
odpověděla ano a tak jí pomohla vstát. Terka pak chvilku jezdila pomalu, aby koleno zase
rozhýbala, což se povedlo. Nakonec se nic dalšího v téhle jízdě nestalo.
 
Sára se začínala bát, aby taky nespadla, což se bohužel skutečně v další jízdě
stalo. Nezpevnila pořádně své tělo při holubici, brusle se smekla a už to bylo. „Au!!“
zakřičela Sára a všechny holky se otočily a jely za ní, aby se zeptaly, jestli jí nic není. Sára
se nemohla zvednout a tak musely trenérky zavolat sanitku. Holky byly smutné, že s nimi
nebude trénovat a Terka a Aneta si v duchu řekly: „Chudák Sára, já bych jí tak ráda
pomohla.“ Poté, co Sáru odvezli, prohlásily trenérky, že se trénink pro dnešek už raději
ruší. Holky byly trošku radši, že se nikomu nic už dneska nestane, a tak hned volaly
maminkám a Angelíně, že si Sára zlomila nohu. Večer si pak aspoň se Sárou telefonovaly,
ale stejně nemohly potom usnout, protože na Sáru a celý smolný trénink musely pořád
myslet. Také jim bylo bohužel jasné, že tato sezóna tímhle pro Sáru skončila. Terka si
pomyslela: „Ještě, že tuto sezónu už žádné závody nejsou. Závěrečné exhibiční vystoupení
holt budeme muset zvládnout bez Sáry, ale hlavně, aby se brzy uzdravila.“
  • Recenze
Skupina
 
 
Vyhledávání článků