Milulý týden jsem učila celou třídu, všech 12 Surikat. Na naší škole je obvyklou metodou práce to, že každý žák je do práce zapojen a pracuje na učení samostatně a snažíme se využívat čas každého žáka co nejvíce. Vyučování předchozí týden bylo nepříjemné v tom, že nejspíš schopnost pozornosti nakazila počítače a žáci se odpojovali.
A tak jsem se rozhodla, že tento týden budeme vyučovat jinak a večer o velikonočním pondělí jsem strávila tři hodiny na přípravě on-line bojovky na téma Alexandr Veliký. Třída se po čtyřech skupinách připojila samostatně a skupiny se rozběhly po internetových úkolech a objevování. Již ve škole jsme zkoušeli objevování z on-line výpisků z dějepisu, ale žáci se v hodinovém on -line systému ztráceli. Museli jsme se naučit metodu, kdy stanoviště byla na jednotlivých stránkách školy - mimo jiné i na této stránce. Hledali jsme ve Wikipedii, poslouchali jsme "Byl jeden objevitel" a uvažovali nad pojmy. Nakonec žáci vytvořili sami Google formulář z otázek. Učíme se mnoho věcí z možností ovládání internetu a z ovládání technologií a přizpůsobujeme si je do metod naší obvyklé školní práce.
Všechny skupiny si s prací poradily velmi dobře. Některé skupiny potřebovaly pomoci v tom, aby vytrvale četly instrukce a neztratily se. Ale všichni se zápalem pracovali. Je trochu vyčerpávající pro učitele skákat ze skupiny do skupiny, aby viděl, v jakém stavu je práce jednotlivých žáků, povzbuzovat žáky k další práci a hledat jejich dezorientace. Učím děti, aby dokázaly být proaktivní a uměly si poradit a nehledaly vinu či pomoc někde kolem sebe. A oni umějí zvládat situace a že se v on line výuce nabízí tolik specialit a možností, připojení a odpojení, a s tím vším přichází do on-line výuky hodně dynamiky, která se běžně nenabízí.